Odvěkým problémem, který nám naprosto jasně nevyřešil ani nový občanský zákoník, je reklamace zboží. Dualita, která vždy existovala a stále přetrvává, a hlavně zakořeněné mylné postupy s sebou nesou problémy v podobě špatných reklamačních postupů. Častým problémem je reklamování zboží podnikateli, kteří jej zakoupili v rámci podnikatelské činnosti, ale reklamují jej dle práv spotřebitele. Lehká zmatečnost nás bohužel vede k představě, že nám stačí zboží vyreklamovat do doby uplynutí dvou let od koupě zboží. Co na to říká úprava nového občanského zákoníku? Jaký je řádný postup při reklamaci dle NOZ?
Nový občanský zákoník přejímá úpravu reklamací a odpovědnosti za vady ze starého obchodního i občanského zákoníku. Přesněji řečeno pravidla týkající se obecných pravidel odpovědnosti za vady a vypořádání práv z odpovědnosti plynoucích je převzata ze starého obchodního zákoníku. Ustanovení upravující koupi zboží v obchodě se velmi podobají původním zárukám ustanoveným ve starém občanském zákoníku.
Níže si popíšeme podmínky řádné reklamace a důvody vedoucí ke vzniku reklamace.
Pořizování zboží v rámci podnikatelské činnosti
Pojďme se tedy podívat na některé zásady spjaté s reklamacemi v obchodním styku a spotřebitelská práva teď nechme stranou. Zásady a pravidla, která níže uvedeme, mohou být uplatněna při velkoodběrech, smlouvách mezi podnikateli v rámci jejich podnikatelských činností (zboží určené k dalšímu zpracování či prodeji) a také při koupi zboží spotřebního charakteru, ale kupovaného v rámci podnikatelské činnosti.
Důležité je podotknout, že oba podnikatelé musejí tyto transakce provádět v rámci podnikatelských činností, neboť i podnikatel může stát na místě spotřebitele, a to tehdy nekupuje-li zboží v rámci své podnikatelské činnosti, ale např. pro domácnost. Zboží, které je nakupováno v rámci podnikatelské činnosti, není zahrnuto do osobního majetku kupující fyzické osoby, ale do obchodního majetku fyzické či právnické osoby.
Přechod nebezpečí škody na dodaném zboží
Základním pravidlem či krokem při budoucím uplatnění odpovědnosti vad zboží je správné určení přechodu nebezpečí škody na dodaném zboží. Přechod nebezpečí škody může být určen nebo vytyčen buď podle zákonných pravidel, nebo podle smluvní úpravy.
Nejčastější a nejpravděpodobnější možností je přechod nebezpečí škody v okamžiku převzetí zboží kupujícím od prodávajícího. Na toto pravidlo však nesmíme spoléhat, neboť jak se říká, právo slouží bdělým, a přechod nebezpečí škody může být modifikován smluvní úpravou, ale také novým občanským zákoníkem. NOZ modifikuje úpravu nejrůznějších situací, k nimž dochází v běžném obchodním styku, např. převzetí zboží kupujícím od přepravce či prostřednictvím třetí osoby.
Správné určení přechodu nebezpečí škody na dodaném zboží je stavebním kamenem řádného a včasného uplatnění odpovědnosti vad zboží.
Povinná prohlídka zboží aneb zjištění zjevných vad zboží
Kupující by měl bez zbytečného odkladu s dostatečnou péčí prohlédnout převzaté zboží, popřípadě takovou prohlídku zařídit. Zjistí-li kupující vady zboží, bez zbytečného odkladu je předloží prodávajícímu. Co se týče pojmu „bez zbytečného odkladu“, hovoříme o několika dnech po zjištění vad.
Skryté vady aneb co prohlídkou nezjistíme
Povinnou prohlídkou zjistíme pouze vady zjevné, okem viditelné, co se tedy skrytých vad (při prohlídce nezjistitelných) týče, musíme je opět bez zbytečného odkladu po jejich zjištění notifikovat prodávajícímu. Hovoří-li zákon o skrytých vadách, má na mysli vady, které existovaly v době přechodu nebezpečí škody na zboží a, jak již bylo řečeno, nemohly být zjištěny při povinné prohlídce zboží.
Pozor na pozdní reklamaci
Na začátku jsme zmínili dvouleté reklamační období pro zjištění a notifikaci skrytých vad, které sice platí, ale pravdou je, že dva roky představují maximální limit pro oznámení zjištěných skrytých vad.
Pozor si však musíme dát na pozdní reklamaci a nečekat tak na poslední týden z dvouleté doby, ale reklamovat musíme zavčasu, a to bez zbytečného odkladu po zjištění vad. Při čekání na poslední chvíli se můžete vystavit riziku námitky pozdní reklamace ze strany prodávajícího.
Včasnost jako krok k důvodnosti
Včasnost reklamace je prvním krokem k řádné reklamaci a směřuje k dalšímu kroku, kterým je prokázání důvodnosti reklamace.
Prodávající však nemusí poskytovat záruku za jakost zboží, což znamená, že kupující má nárok pouze na reklamaci vad existujících v okamžiku přechodu nebezpečí škody. Mezi důvody, které zaručují nárok kupujícího požadovat odpovědnost prodávajícího za vady nastalé později, patří: (I) k vadě došlo v důsledku porušení povinností prodávajícího, (II) vada vznikne v důsledku toho, že zboží nebylo chráněno vhodným obalem nebo nebylo zajištěno pro přepravu, (III) prodávající převzal záruku za jakost zboží.
Autor: Markéta Vlková